Ěrzäraśkeń kočkavicä kurotneń teemadost-važodemadost Kojluvoś

I -ce peĺksěś. Vejsěń kojluvtne

1-ce sörmadovksoś. Promksoś – ěrzäraśkeń kočkavicä tökš vetikuroś.

2-ce sörmadovksoś. Promksoś purnavkšny 5 ies vest́, buti Ěrzäń Mastorsont́ oläčisě važodit́ ěrzäń vetämkoeń kojkurot, vejsěndävkst, raśkelomaneń vejs purnavkst, dy kodatkak kardavkst synst važodemanteń arast́. Promksont́ jutavtoma tarkaś-čiś javolävtovi Inäzoroń baška Meremaso, buti žo Inäzoroś kodamojak tuvtaloń koräs a karmi, sestě Atäń Ězemeń baška meĺputomaso.

3-ce sörmadovksoś. Atäń Ězemeś – promkstněń jutavtoma jutkso škastont́ ěrzä raśkeń tökš tevsviev kočkaź vetikuro.

4-ce sörmadovksoś. Inäzoroś – ěrzäń raśkemolemań kočkaź prävtozo, veti sonzě tevtneń, korty-tei ěrzäń raśkemolemant́ peĺde, sy meĺs dy ked́čeĺksty Atäń Ězement́ peĺde kortavksluvtněń, kemeksty Atäń Ězemeń Vemeĺspramonzo dy Vemeĺssamonzo, Inäzoroń kojtneń koräs maksy karmavtomat Atäń Ězems sovicätneneń.

5-ce sörmadovksoś. Ěś važodemasost Promksoś, Atäń Ězemeś, Videkuroś dy Inäzoroś nežedit́ te Kojluvonteń dy mastorütkoń kojpurnavkstněń langs.

6-ce sörmadovksoś. Te Kojluvoś sovi vijs koda avoĺ svalškań tevkonöv (sede tov – Avoĺ svalškań Kojluv) Inäzoroń ked́čeĺkenzě putomado mejle dy lomaneń seĺme ikelev noldamonzo mejle Inäzoront́ I-vaĺmasonzo. Avoĺ svalškań Kojluvoś noldavi tevs se škant́ vid́s, zärdo vijs sovi Svalškań Kojluvoś (sede tov – Kojluvt), konant́ kemekstasy Atäń Ězemeś.

7-ce sörmadovksoś. Karminderäjt́ uleme ěrzäraśkeń kojkurotneń ěli ěrzäraśkeń vejsěndävkstněń teemast-važodemast koräs koeń kardamot, sestě Promksoń terdema čiś a aravtovi se škas, zärs synst važodemast karmi moleme mereź dy panžado.

II-ce peĺksěś. Tökšmeĺtne dy tevputovkstně

8-ce sörmadovksoś. Promksont́, Atäń Ězement́ dy Inäzoront́ (sede tov Kirdijur) tökš meleks ašti ěrzäraśkeń politikań, ěkonomikań dy kuĺturań koenzě idemaś-topavtomaś, dy baška, ěsenzě raśkemodanzo langso ěś kojtneń koräs ěrämo luvont́ aravtomaś.

9-ce sörmadovksoś. Te tökšmelent́ topavtomga Kirdijuroś:
– anoksty dy topavty tevaravkst, konat pravtyt́ ěrzätneń meĺs velävtoms ěrämo Ěrzäń Mastorov;
– topavty ěrzätneń kezěreń modatneń langso ěrzäń raśkemastoroń (Ěrzä Mastoroń) stävtomanzo melent́ nežedeź ěś kirdimastoroń teemado bažamont́ dy meĺtopavtomanzo langs;
– puty vijt́-prevt́ ěrzäń keleń veĺmevtemań tevsěnt́, ěrämoń ěŕva kodamo jonksso tiriń kelent́ sajnema tevsěnt́, ěrzäń kuĺturań, kojtneń-ilatneń vanstomań-kemekstamoń tevsěnt́;
– karmavty RF-ń kirdivient́ teeme ěrzäraśkent́ turtov ruztněń marto vejket́ ěrämoń meremat-aravtomat raśkeń, politikań, ěkonomikań dy kuĺturań koenzě topavtomant́ kuvalma.

III-ce peĺksěś. Promksoś

10-ce sörmadovksoś. Ěś važodemant́ aravtomanzo kisě Promksoś, ěli 13-ce peĺksěnt́ koräs – Atäń Ězemeś, tei ěrzäraśkeń vetämo tevsěnt́ vejkine kočkamo luv dy veti te tevent́ topavtomanzo.

11-ce sörmadovksoś. Inäzoroś kemeksty Promksoń purnavoma čint́ umaŕkovoń kolmoce targočistěnt́, meeĺce Promksoń jutavtoma čident́ mejle 5 ietneń jutaź. Inäzoronteń ěrävi noldams Promksont́ jutavtoma čident́ Merema. Te tevkonövoś noldavi Promksont́ jutavtoma čident́ peĺiede ikele.
Vasence Promksont́ jutavtoma čint́ putsy Inäzoroś, teń kisě son aravty 6 kovt promksonteń anokstams.

12-ce sörmadovksoś. Zärdo Inäzoroś putsy ěś Meremanzo Promksoń jutavtomant́ koräs lomantneń seĺme ikelev I-vaĺmasonzo, kovoń jutaź Atäń Ězementeń ěrävi purnams Kočkamo kuro, kozoń karmit́ sovamo kolmo lomant́, konat aštemast-ulemast koräs vejket́ Promksoń delegattněń marto. Kočkamo kuroń promksoś lovovi važodicäks, zärdo ějsěnzě karmit́ uleme kavto lomande avoĺ sede alamo. Kočkamo kuront́ meĺputomatne kemekstavit́ vajgeleń lamočisěnt́ dy putovit́ protokoloń parcunso, konant́ teškstasyź (ěś ked́čeĺkesět) ansäk set́ Kočkamo kuros sovicätne, konat uĺnest́ promkssont́.

13-ce Sörmadovksoś. Karminderäjt́ Ěrzäń Mastoroń modatneń langso juridikań ěli politikań (policijań) kardamot ěli ameremat ěrzäraśkeń kojkurotneń dy ěrzäń vejsěndävkstněń turtov – Inäzoroś noldy baška Merema, konańsěnt́ javolävty Promksont́ a terdemadont́ dy net́ tuvtaltněde. Zärdo istämo Meremaś lisi, Promksont́ tarkas karmi važodeme Atäń Ězemeś sems, zärs Inäzoroś od Meremasonzo a javolävty sedikele ledstäź kardamotneń-amerematneń araśčidest.

14-ce sörmadovksoś. Te Kojluvont́ 13-ce sörmadovksoś polavtovi ansäk Inäzoront́ od Meremasonzo ěli Atäń Ězement́ vemeĺsě meĺputomasonzo.

15-ce sörmadovksoś. Promksont́ araś kemekstaź delegatoń lamoksčizě. Kočkaź lomantneń lamoksčiś kemekstavi delegattněń lemluvtneń koräs, konatne maksovit́ Kočkamo kuros kočkamo peĺkstněsě.

16-ce sörmadovksoś. Promksoń kočkaź lomaneks merevi ulems lomanenteń, konanteń topodst́ 18 iet́ dy konaś a söpi ěrzäń lomaneks ulemačinzě.

17-ce sörmadovksoś. Promksoń kočkavicä delegatoks lovovi:
– ěrzäń vetämkoeń kojkuro, lomaneń vejsěndävks, vele-sädoń kuro, paro teveń kuro (sede tov – ěrzätneń vejsěndävks), kona jutyze teškstamo tevent́ (registracijant́) ěś mastorso;
– ěrzälomaneń kuro, konasont́ 30-de avoĺ sede alamo lomant́ (sede tov – ěrzätneń kuro), konat vejsěndävit́ Promksos ěś delegatoń (kočkaź lomaneń) kočkamos;

18-ce sörmadovksoś. Ěrzäń lomaneń kurotneneń merevi kočkams Promksos vejke delegat ěŕva kolońgemeń lomantneń jutksto.

19-ce sörmadovksoś. Promksos delegatoń kočkamoś ěrzäń lomaneń kurotneń peĺde putovi protokols, konań sörmadsty kuroń prävtoś (vetieś) dy kona kemeksty sonzě putomatešksě. Protokoloś poladovi kuront́ lemriśmesěnzě, kočkamo kvotant́ a kolamonzo meĺsě kirdeź.

20-ce sörmadovksoś. Delegatoń Promksos kočkamoś ěrzälomaneń kuroń peĺde putovi protokols, konaś kemekstavi (ěś ked́čeĺkesěń putoź) te kuronteń vese sovicätnesě;

21-ce sörmadovksoś. Delegatoń kočkicä peĺkstně kočkit́ ěś delegatost ěś melest koräs: panžado ěli salava vajgeleń maksoma veĺde.

22-ce sörmadovksoś. Delegatoń kočkamodo protokoltně maksovit́ kemekstamoń kis Kočkamo kuros Promksont́ jutavtoma činzě 2 kovtnede ikele.

23-ce sörmadovksoś. Kočkamo kuront́ meĺputomanzo koräs, ěrävinderäj, jutavtovi ěrzäń vetikuroń protokolsont́ ked́čeĺktneń vannoma-iskuvamo teveś, ěli te kuronteń sovicä lomantneń lemest videstě nevtemaś: alkuks-araś te ěli tona lomaneś sovi te kuronteń.

24-ce sörmadovksoś. Muinderäj Kočkamo kuroś kodatkak kolavkst-iĺvedevkst, konat nejaviksstě jažit́ delegatoń kočkamo luvont́ (vetikuroń lomaneń lemtneń a videstě nevtemaś, ked́čeĺktneń koräs mančemaś dy s.t.) – sestě Kočkamo kuroś kemeksty: te meĺputoma vejsěndävksont́ peĺde maksoź protokolont́ alovomado.

25-ce sörmadovksoś. Kočkamo kuroś, delegattněń kočkicätneń protokolost alovomań koräs, kemeksty: vese aravtoź lomantne, konatne uĺnest́ kočkaź te vetikuront́ peĺde, jomavtyt́ ěś delegatoń statusost dy sede tov a važodit́ Promkssont́. Istämo meleś, buti karmi ěrävomo, merevi maksoms penäcämoń tevtneń ladso Videkuros.

26-ce sörmadovksoś. Kočkamo kuroś Promksont́ jutavtomadonzo 10 čide ikele noldy lomaneń seĺme ikelev Promksos kočkaź lomantneń lemest Inäzoront́ I-vaĺmasonzo.

27-ce sörmadovksoś. Buti kočkamo peĺksěś a musy lemriśmesěń ěś delegatonzo – sestě se kočkamo peĺksěś penäcävi Videkuros, konanteń ěrävi vankšnoms penäcämo tevent́ 2 čiń pert́.

28-ce sörmadovksoś. Buti Videkuroś redäsy-nejsy Kočkamo kurosont́ kodamojak kočkicänt́ (lomanent́, kočkamopeĺksěnt́) koenzě kolamo tevent́, sestě Videkuroś karmavtsy Kočkamo kuront́ vitems-teškstams delegatoń lemriśment́ dy putoms sonzě ods Inäzoront́ I-vaĺmazonzo.

29-ce sörmadovksoś. Videkuront́ meĺputovksoś lovovi pes kemekstazeks dy langozonzo penäcämot a makstnevit́.

30-ce sörmadovksoś. Kočkamo kuront́ meeĺce promksozo jutavtovi Promksont́ ušodoma čistěnt́, zärdo Kočkamo kuroś teškstni delegattněń dy maksni tenst vajgeleń maksoma nevks lopatneń.

31-ce sörmadovksoś. Ansäk Promksoń topavtoma tevtnes sovit́:
– ěrzäń raśkemolemant́ tökšmeĺtneń dy tevputovkstněń, konatneń savi topavtoms Atäń Ězementeń dy Inäzoronteń, kočkamoś dy aravtomaś-javolävtomaś;
– te Kojluvonteń polavtomań teemaś;
– Inäzoront́ tarkastonzo ajgemaś;
– Atäń Ězement́ noldamoś;
– Videkuront́ noldamoś;
– Ěrzä Mastoroń bujkikstněń kemekstamoś.

32-ce sörmadovksoś. Promksont́ važodemanzo veti Inäzoroś ěli sonzě meĺsě aravtoź Čiräzoś. Promksoń veticäś aravtni dy maksni Promksonteń kemekstams vannovicä kevkstematneń, meĺputovksoń arsevkstněń, maksni dy a maksni val delegattněneń, buti kijak terävty kolamo Promksoń jutavtoma luvont́.

33-ce sörmadovksoś. Promksont́ meĺputomatne kemekstavit́ delegattněń vajgeleń lamočisěnt́.

34-ce sörmadovksoś. Te Kojluvont́ sörmadovkstněń polavtomado Promksont́ meĺputomatne kemekstavit́ delegattněń 2/3 peĺkstněde vajgeĺtnesě.

35-ce sörmadovksoś. Promksont́ meĺputomanzo putovit́ lomaneń seĺme ikelev Inäzoront́ I-vaĺmazonzo. Promkssont́ važodema keleks lovovi ěrzänseś.

IV-ce peĺksěś. Atäń Ězemeś

36-ce sörmadovksoś. Atäń Ězemeś – te ěrzäraśkeń vejsěń koeń kočkavicä vetikuro, konaś purnavi-teevi ěrzäń vetämkoeń kojkurotnes, vele-sädoń vejsěndävkstněs, lomantneń vejsěndävkstněs, paro teveń teicä vejsěndävkstněs (sede tov – kočkitätnes) sovicä lomantneń jutksto.

37-ce sörmadovksoś. Atäń Ězement́ vejke važodema škań jutkoś – 3 iet́.

38-ce sörmadovksoś. Atäń Ězems sovit́ 18 lomant́ – kojsodyjt́.

39-ce sörmadovksoś. Atäń Ězemeń vasence promksoś jutavtovi Raśkeń Ozksoń ušodoma čistěnt́.

40-ce sörmadovksoś. Inäzoroś javolävty kavto kovoń pert́ kočkicätnesě kojsodyeń lemeń jovtamoń škadont́, zärdo Raśkeń Ozksoń jutavtomanteń kadovi 6-do a sede alamo kovt.

41-ce sörmadovksoś. Ěŕva kočkicäś, 10 čide Atäń Ězement́ vasence promksonzo ikele, maksy Inäzoronteń kojsodyjks jovtaź lomantneń lemriśme (sede tov – kočkicäń bülleteń), istämo meĺs nežedeź: 1 deputat vejsěndävksont́ sädo lomaneń peĺde, teke marto taštavksoks lemriśme 5 lomaneń lem marto, konatne kočkavit́ vejsěndävksoń lomantnesě panžado ěli salava kočkamoso.

42-ce sörmadovksoś. Kočkitäń bülleteneń teemado kočkicäń meĺputomaś putovi protokols, kona kemekstavi vejsěndävksont́ prävtoń ked́čeĺkesě dy putomteškssěnzě. Vejsěndävksoś puty protokolont́ ějs vejsěndävksoń lomaneń lemriśment́, kona kemeksty kočkamo luvoń kirdemant́.

43-ce sörmadovksoś. Od Atäń Ězement́ vasece promksonzo 10 čide ikele Inäzoront́ I-vaĺmasont́ nevtevit́ kočkicätneń vese protokoltně, konatne uĺnest́ maksoź Inäzoronteń važodema luvont́ meĺsě kirdeź. Kočkicätneń protokoltněń nevtema čistěnt́ Inäzoroś kemekstasy Atäń Ězement́, konaś teevi istämo luvont́ koräs:
– maksoź protokoltněń koräs teevi kočkicätneń rejtingeś vejsěndävksos sovsicätneń lamoksčis nežedeź. Vejsěndävksoś, kozoń sovit́ sede lamo lomant́, sai rejtingsěnt́ vasence tarkant́, konasont́ lovovit́ sehte alamo lomant́ – meeĺce tarkant́;
– kočkicätneń meĺkonövtnesě (bülleteńtnesě) vasence tarkso sörmadoź lomaneś sovavtovi Atäń Ězems;
– buti Atäń Ězems sovit́ 18 lomande sede alamo kojsodyjt́, sovavtomaś jutavtovi ods kolmoce, nilece, vetece kočkicätneń meĺkonövtnestě lomantneń marto sems, zärs Atäń Ězemeś a karmi uleme peštäź.

44-ce sörmadovksoś. Kočkicätneneń merevi maksoms penäcämo konöv Videkuros, buti syń lovsyź, Atäń Ězement́ teemstě-aravtomsto kolazeks lomantneń kočkamo luvont́, konaś maksozeĺ te Kojluvont́ 43-ce sörmadovksont́ ějsě. Teń kočkicätneneń ěrävi teems 90 čiń pert́ se čistěnt́ saeź, zärdo Inäzoroś putsy ěsenzě I-vaĺmas ods purnaź Atäń Ězement́.

45-ce sörmadovksoś. Buti Videkuroń vese sudijatne (vese 3 sudijatne) lovsyź penäcämont́ videks – polavtovi se kojsodyeś, konań kuvalma teezeĺ iĺvedevks. Videkuroń meĺputomatne lovovit́ pede pes kemekstazeks dy penäcämot kuvalmanzo a saevit́.

46-ce sörmadovksoś. Atäń Ězemeń od purnavksoś jutavty ěś vasence promksonzo Raśkeń Ozksoń jutavtoma čistěnt́. Te promskssont́ inesodyjtne kočkit́-aravtyt́ Inäzor, istä žo ěś jutksto kočkit́ Atäń Ězemeń promksoń veticä dy promksoń konövveticä.

47-ce sörmadovksoś. Atäń Ězemeś topavty-aravty istät tevt́:
– arsi dy kemeksty važodema luvont́ set́ bažamo meĺtneń dy tevputovkstněń meĺsě kirdeź, konatneń aravty ikelenzě Promksoś;
– tei ěräviks važodema kurot, vejsěndävkst dy jarmakpargot;
– kemeksty jarmakmaksomat dy jarmakaznet́;
– purny jarmakt ěrzä raśkemolemant́ turtov;
– anoksty kuläń sravtomapeleń teema;
– anoksty dy javolävty Videkuroń purnamo.

48-ce sörmadovksoś. Kojsodyjtneneń merevi:
– anokstams dy maksnems Atäń Ězems meĺputomań arsevkstněń;
– kunsoloms Videkuros sovamos jovtaź lomantneń pačtämost;
– tejnems javolävtomat dy pačtämot Atäń Ězemsě;
– kunsoloms Inäzoront́ dy Videkuront́ ień pert́ važodemadost pačtämotneń;
– pškalems Inäzoronteń dy Videkuronteń kevkstema marto;
– jovtams meĺt́ apak putoń Atäń Ězemeń purnavomodo.

49-ce sörmadovksoś. Promksveticänteń, kojsodyeń ěŕva čiń tevdenzě baška, merevi:
– jovtnems meĺt́ Atäń Ězement́ jutavtoma škant́ dy tarkant́ kuvalma;
– panžtnems Atäń Ězemeń promksont́ dy vetäms sonzě;
– maksnems val dy lotkavtnems kortycätneń;
– panžado vajgeleń maksomsto lovnoms kojsodyjtneń vajgelest;
– konöveticänt́ marto vejsě lovoms kojsodyjtneń vajgeĺtneń salava vajgeĺ maksomań pingstě;
– anokstakšnoms Atäń Ězemeń važodema kevkstematneń, putoms synst vajgeleń maksomas kemekstamont́ kis;
– putnems ěś ked́čeĺkent́ Atäń Ězemeń protokolonteń (kemekstamoń kis).

50-ce sörmadovksoś. Konöveticänteń, kojsodyeń ěŕva čiń tevdenzě baška, merevi:
– sörmalems-teškstnems Atäń Ězemeń promksoń protokolont́;
– pačtnems kojsodyjtneń Atäń Ězement́ jutavtoma tarkadonzo dy škadonzo;
– anokstakšnoms-vetnems Atäń Ězement́ vadrästo jutavtomań luvonzo;
– promks vetient́ marto vejsě lovnoms kojsodyeń vajgeĺtneń salava vajgeĺ maksomań pingstě;
– putnems ěś ked́čeĺkent́ aravtoź dy apak aravto Atäń Ězemeń promksont́ protokolonteń (kemekstamoń kis);
– topavtokšnoms promks veticänt́ tevenzě, buti tonaś a savi promksos.

51-ce sörmadovksoś. Atäń Ězemeń promksoś jutavtovi kolmo parcunso: aravtoź, apak aravto dy pek ěräviks meĺt́-kortnemat.

52-ce sörmadovksoś. Aravtoź promksoś terdevkšni ěŕva iestě, med́kovsto. Ěŕva kojsodyenteń ěrävi sams putoń promksos. A samoś ěrsi ansäk sestě, zärdo ulit́ važov tuvtalt, konatnede kojsodyenteń škastonzo ěrävi pačtäms promks vetienteń promksont́ ušodomado ikele.

53-ce sörmadovksoś. Apak aravto promksoś ěrsekšni Inäzoront́ vešemanzo koräs, buti te vešemant́ šnasyź kojsodyjtneń jutksto 2/3 peĺkstněde. Istä žo apak aravto promksoś terdtnevi 9 kojsodyjtneń vešemast koräs, konatne pačtit́ istämo promksstont́ promks veticänteń. Apak aravto Atäń Ězemeń promksont́ jutavtomado melent́ teveń ušodycäś kortasy vese kojsodyjtneń marto: promksoń važodemań kevkstematneń, istä žo zärdo dy koso karmi jutavtovomo promksoś.

54-ce sörmadovksoś. Pek ěräviks meĺtne-kortnematne – altymań veĺde vajgeleń maksoma baška parcun, konant́ tejsy-aravtsy Atäń Ězemeń promks veticäś.

55-ce sörmadovksoś. Atäń Ězemeń promksoś lovovi važodicäks, buti ějsěnzě lovovit́ 9-de sede lamo kojsodyjt́. Vajgeleń maksomaś pek ěräviks meleń-kortnemań promkssont́ lovovi topavtoviksěks, buti ějsěnzě lovovit́ 12-do a sede alamo kojsodyjt́.

56-ce sörmadovksoś. Atäń Ězemsě važodema keleś – ěrzäń.

57-ce sörmadovksoś. Atäń Ězemeś kemeksty ěś meĺputomatneń vajgeleń lamočisě vese uliks kojsodyjtneń peĺde, konat važodit́ promkssont́.

58-ce sörmadovksoś. Atäń Ězemeń vese meĺputomatne – panžadot lomantneń turtov dy nevtevit́ Inäzoront́ I-vaĺmasont́.

59-ce sörmadovksoś. Aravtoź dy apak aravto promkstněsě vajgeleń maksomaś jutavtovi olästo dy panžado luvso – kedeń kepedeź. Ěŕva kojsodyent́ uli vejke vajgelezě dy vajgelent́ maksni ansäk sonś.

60-ce sörmadovksoś. Promks veticänt́, konöveticänt́ ěli kojsodyeń meremast koräs, buti synst melest šnasyź promkssont́ ašticä lomantne, jutavtovkšny salava luvso vajgeleń maksoma baška kevkstemań koräs, kona stävtovi promksoń važodemant́ pingstě.

61-ce sörmadovksoś. Kojsodyenteń a merevi saems ěś vajgelenzě vajgeleń maksomant́ jutavtomadonzo mejle dy vajgeĺtneń lovomadont́ mejle.

62-ce sörmadovksoś. Ansäk salava vajgeleń maksomaso dy ansäk aravtoź dy apak aravto promkstněsě:
– kočkavi Inäzoroś;
– purnavi Videkuroś;
– kočkavit́ Atäń Ězemeń promks veticäś dy konöveticäś.

63-ce sörmadovksoś. Te Kojluvonteń polavtovkstně teevit́ kojsodyeń 2/3 peĺksněde meĺputovksost veĺde panžado vajgeleń maksoma luvso dy kemekstavit́ Inäzoront́ Meremasonzo.

64-ce sörmadovksoś. Atäń Ězemsěnt́ kemekstaź Ěrzäń raśkent́ kočkavicä kurotneń teemadost-važodemadost Kojluvoś, sovi vijs sonzě kemekstamodo mejle kojsodyjtneń 2/3 peĺkstněde vajgeĺtnesě, Inäzoront́ ked́čeĺkenzě putomado mejle dy Inäzoront́ I-vaĺmasonzo nevtemadonzo mejle.

V-ce peĺksěś. Inäzoroś

65-ce sörmadovksoś. Inäzoroś kočkavi kojsodyeń vajgeleń lamočisěnt́ Atäń Ězemeń baška promksso, konasont́ vankšnovi ansäk vejke kevkstema – Inäzoroń kočkamoś.

66-ce sörmadovksoś. Inäzoroń vejke važodema jutkoś – 3 iet́. Ěŕva ěrzänteń merevi kočkavoms Inäzoroks zäro melezě karmi.

67-ce sörmadovksoś. Inäzoroks merevi kočkavoms ěŕva lomanenteń, konanteń topodst́ 18 iet́ dy kona a söpi ěrzäń lomaneks ulemačinzě.

68-ce sörmadovksoś. Inäzoroks ulems merevi ěŕva lomanenteń, konanteń ladit́ te Kojluvont́ 67-ce sörmadovkssont́ teškstaź vešematne, dy konaś sörmadoź ěli jovtaź ladso javolävty Atäń Ězementeń Inäzoroks kočkavoms meĺdenzě.

69-ce sörmadovksoś. Atäń Ězementeń merevi terdtnems Inäzoroks bažicä lomantneń baška kortamos dy maksnems tenst kevkstemat. Ansäk Inäzoroń kočkamo čistěnt́ Atäń Ězemeś važodi pekstaź važodema luvso, dy ěŕva vejondoń lomaneś, mik Inäzoroks uleme bažicätnejak, a noldavit́ te promksonteń.

70-ce sörmadovksoś. Ods kočkaź Inäzoroś Atäń Ězemeń marto vejsě puty dy kemeksty Inäzoront́ tevs kundamo koeń čint́.

71-ce sörmadovksoś. Inäzoront́ Valmaksomań, tevs kundamo koeń jutavtoma čiś, sonzě luvoś, kemekstavit́ Atäń Ězemeń meĺputomanzo koräs. Te jutavtoma koent́ koräs polavtomatne kemekstavit́ kojsodyeń 2/3 peĺkstněde panžado vajgeleń maksomast veĺde dy kemekstavit́ Inäzoront́ Meremasonzo.

72-ce sörmadovksoś. Inäzoronteń merevi ušodoms ěś važodemant́ tevs kundamo koent́ jutavtomado mejle, koso son veseń ikele jovty altamo Valmaksomanzo.

73-ce sörmadovksoś. Inäzoronteń merevi:
– aštems ěrzäraśkent́ kisě, kortams dy vetäms tevt́ sonzě peĺde;
– pškalems RF-ń, lija raśkemastoroń kirdivijtneneń dy raśkejutkoń vejsěndävkstněneń ěrzäraśkeń vetämkoeń, ěkonomikań dy kuĺturań koenzě (pravanzo) vanstomań koräs;
– ěś merematneń veĺde vetäms-teems raśkemolemant́ tevenzě.

74-ce sörmadovksoś. Inäzoront́ vese Meremanzo dy ěś peĺde panžado javolävtomanzo putovit́ Inäzoront́ I-vaĺmazonzo. Inäzoroń Merematneń dy javolävtomatneń keleś – ěrzäń.

75-ce sörmadovksoś. Inäzoroś ajgevi tevenzě ějstě Promksoń delegattněń 2/3 peĺkstněde vajgeĺtnesě ansäk sestě, buti son vesemeń ikele vid́ksty, kelä, a karmi topavtomo Kirdijuront́ tevputovksonzo, konatne jovtaź te Kojluvont́ 8-ce sörmadovkssont́.

76-ce Sörmadovksoś. Inäzoronteń merevi ěś oläso lotkavtoms važodemant́. Sestě sesk purnavi Atäń Ězemeś dy jutavtovi od Inäzoroń kočkamoś.

VI-ce peĺksěś. Videkuroś

77-ce sörmadovksoś. Videkuros sovit́ kolmo sudijat, sonzě važodemazo teevi-aravtovi Atäń Ězement́ meĺputomaso, konań kemekstasy Inäzoroś.

78-ce sörmadovksoś. Videkuroń sudijaks merevi ulems ěŕva lomanenteń, konanteń topodst́ 18 iet́ dy kona a söpi ěrzä lomaneks ulemačinzě.

79-ce sörmadovksoś. Videkuroń sudijatneneń a merevi važodems Kirdijuroń lija tarkatnesě, synest a merevi ulems ěrzäń lija vejsěndävkstněń prävtoń veticä tarkatnesě.

80-ce sörmadovksoś. Videkuronteń merevi:
– videstě aravtnems-arsems Kirdijuroń kurotneń jutkso peĺkstamotneń;
– mukšnoms-nevtnems te Kojluvont́ set́ kolamotneń, konatneń teiź Kirdijuroń kurotnes ěli ěrzäraśkeń purnavksonteń sovicä lomantne;
– vešems Kirdijuroń kurotneń ěli ěrzäraśkeń purnavksont́ peĺde Kojluvont́ kolamotneń lotkavtoms dy vitnems set́ aparo tevtneń, konat teevst́ teń pingsě.

81-ce sörmadovksoś. Videkuroś vankšny ansäk konöv langs sörmadoź penäcämotneń set́ lomantneń peĺde, konatneneń topodst́ 18 iet́ dy konatne a söpit́ ěś ěrzä ulemačidest.

82-ce sörmadovksoś. Videkuroś kemeksty meĺputomanzo ansäk vemeĺsě (vese kolmo sudijatne).

83-ce Sörmadovksoś. Videkuront́ langso arast́ azort, prävtt, son a ašti kińgak ked́ alo dy tenzě merevi nevtems ěś važodemanzo ansäk Promksont́ ikele.

84-ce sörmadovksoś. Videkuront́ meĺputomanzo sovit́ vijs Inäzoront́ I-vaĺmazonzo putomado mejle.

85-ce sörmadovksoś. Videkuront́ važodema škań jutkozo – 6 iet́. Sudijatne a ajgevit́ lijaks, buti ansäk Promksoń delegattněń 2/3 peĺkstněde vajgelest veĺde prädsyź ěś važodemast.

86-ce sörmadovksoś. Videkuroń važodema kelezě – ěrzäń.

Kemekstaź Atäń Ězemeń vasence meĺssamosont́

2020 ień panžikivoń vasence čistěnt́

---

Официальный перевод на русский язык, утверждённый Атянь Эзем