Erzäń Inäzoroś arnevtinze Ěstonijań oläčint́ kisě türicätneń

Inäzoroń konövteveń vetämokuro, 2019. CC BY-SA 4.0

Tallinněń varčamsto Inäzoroś arnevtinze Estonijań oläčint́ dy ěśazorčint́ kisě türicätneń.

Valske, ožokovoń 12 –ce čistěnt́, Inäzoroś saś Oläčiń kisě tortingesě iznämonteń altaź Monumentěnteń, ěstěń ušmantněń arnevtemga. Syreś Boläeń putś monumentěń juronteń cecä marto kepteŕ, kona uĺneś mazylgavtoź  ěrzäń tüstněsě artoź ved́mesěnt́, konań langa uĺneś sörmadoź: «Ěstoniäń olačinť kisě türicätneneń erzä raśkenť peĺde».

«Ěstně ěrzätneń malaviks raśke. Vejkeś fino-ugrań mastortněde, kona lovovi ěrzätnesě avtoritetěks dy kiń nevticäks. Syń lezdyt́ minenek stakačitnestě, kenärdyt́ minek iznämotneneń. Miń teń nejtäno dy marätano. Kšumancäń Pirguž Inäzoronteń, Toomas Gedrik Iĺves, Ěstonijań Prezidentěś kaznekšneś Marija Modant́ Hröstoń Ordeněnt́.

Seks moń tev samoś, avoĺ artnemat mazyj tarkatneva. Ěstěń mastoroś nevti ěrzätneneń koda ěrävi večkems ěś mastoront́, türems kisězěnzě, koda vanstoms dy kastoms tiriń kelent́ dy kuĺturant́, koda ulems iznicäks dy lomańks ěricäks, koda lezdams jalaks –lelätneneń. Miń sükonätano ěstěń ušmantněneń synst ceraksčint́ kisě, kememast kisě, iznämost kisě. Te minek turtov teke nevtema palmań!» – pškadś Syreś Boläeń.


Oläčiń kisě tortingeń Monumentěś (Vabadussõja võidusammas) – skuĺpturań kompozicija ěstěń mastoroń prävtošont́ Oläčiń ošikeĺkssěnt́ (pločšad́sěnt́). Monumentěś uĺneś panžoź 2009-ce iestěnt́. Son arnevti setneń, kit́ sajst́ peĺks tüŕmaztüremasont́ (v vooružennoj boŕbe) Ěstěń mastoront́ oläčinzě kisě (1918 – 1920). Monumentěś stävtoź sěrej palmańks, konań pesěnzě Oläčiń Hröstont́ (tešks konasont́ arnevtst́ te tortingent́ veterantněń) pokšolgavtoź kopijazo. Te torpingesěnt́ iznämont́ kisě uĺneś pandoź pek pokš pitne: 3 588 idicät uĺnest́ čavoź, dy 13 775 uĺnest́ aržodeź. Sehtej pokš jattoks te tortingesěnt́ uĺneś boĺševiktněń Rossijaś, a martost türicätneń jutkso – Latvija, Peleve – čivalgomajonoń armijaś (ašogvardeectně), Britanijań ineved́ušmovijtne, suomiń, danijań dy švedeěń ěś meĺsě türicätne. Vasence ěstěń Respublikaś kirdevś 1940-ce ienteń, zärdo odov ulneś anneksovaź Sovetskoj Sojuzsont́.