Ěrzäń Inäzoroś pačkodś Ěstonijav

Inäzoroń konövteveń vetämokuro, 2019. CC BY-SA 4.0

Sükońčistě, 11 –ce ožokovoń čistěnt́, ušodovś Syreś Boläj Inäzoront́ Ěstonijav vizitězě. Ěrzäń liderěś saś Tallinn ošov, koso arsi ulems Finno-ugrań čitneń teškstamotnesě, konat jutyt́ ěŕva ie ožokovsto. Tevriśmesěnt́ (programmasont́) vasstnemat ěrzäń diasporant́, ěstěń politiktneń, ěŕva kodat ěstěń lomaneń kurotneń prävtost marto dy žurnalistněń martojak, – sörmady Inäzoroń press-kuroś.

Syreś Boläeń ušodyze ěś važodemant́ konferencijasont́, kona altaź temanteń: «Undoks raśketne dy keĺtne globalleń pertpeĺkssěnt́. Terdematne, paräkčitne dy puŕgavtnematne». Konferencijaś jutavtovś Ěstěń keleń Institutsont́ Tallinnsě. Tov promst́ sädodo lamo ěkspert dy naukaso vžodicät Ěstonijasto, Suomi mastorsto, Rossijasto, Latvijasto dy Švecijasto.

Sven-Ěrik Soosaar, vejkeś konferencijań moderatortněde, dy «Fenno-Ugria» kuront́ vejkeś prävtněde javolävtś: te iestěnt́, konferencijant́ tökšmeleś putoms odt sodamott undoks raśketnede dy synst keĺtnede, dy lezdams synst snartnematneneń vanstoms ěś raśketneń.

Syreś Boläeń, Rossijaso ěricä finno–ugratneń tevtnede peĺkstamotnesě, lectinze Milan Kundera, čeheń sörmadeent́ valonzo: «Čeheń nacijaś uĺneś stävtozeĺ avoĺ ušmanvijsě, ěli politikań vetämoń talanso. Juroń keveks tenzě teevś prevejčiń vese intellektuaĺnoj vijtneń putomaś čeheń literaturoń keleń veĺmavtomanteń!»

Erzäń Inäzoroś lovi aparo praktikaks, zärdo Rossijań undoks raśketneń «nacionaĺnojt́ dy kuĺturnojt́ ěrävikstněs meĺtopavtomaś» teińgavtoź foĺkloroń festivaleń jutavtoma keskavs, konatnesě miń moratano dy kišttäno raśkeń oršamopeĺtnesě.

Ansäk miń javolävttano minek ěrämoń kevstematnede, vejsěndävttano kurotnes, minek meĺtopavtomatneń idemga – minek nejke javolävtyt́ «ěkstremistěks», ěli «ombomastoroń agentěks», – korty Syreś.

Teči ěrzätneneńgak ěrävi samaj se «vese intellektuaĺnoj vijtneń putomaś», konadont́ kortaś Milan Kundera. Ansäk te a teevicä tev, buti araś ěś nacijań intelligencijaś. Kosto saems minenek ěś raśkeń intelligencijant́? Kuĺturań dy sodamočiń centratne: tökš školatne, sodamočiń akademijatne, teatraś dy kinematografoś, kuläń stravtnemapeleń noldamokurotne dy redakcijatne te vasnäjak se lavseś koso čači-kasy ěś raśkeń intelligencijaś! Ansäk toso ičevi, läbavi dy panevi, ěrzä raśkeń, nacionaĺnoj vannovksoś pert́peĺksěnt́ langs.

Samaj toso arsit́ dy kortnit́, tökšmeĺtnede dy karmavtomatnede, konat aštit́ ěrzä raśkeń ajgemant́ ikele, korodovkstěde dy synst iznema kitnede. Net́ kadratne anokstovit́ ansäk ěrzäń školasont́. Istämo tonavtoma maksycä školavtomo a teevit́ tökšškolaś – universitetěś, kulälopań redakcijaś ěli Inealtymas noldamokuroś.

Syreś Boläj jutavtś znäryja vasstomat-kortamot sodaviks ěstněń marto, konat sakšnost́ konferencijas. Net́ kortamotnestě son jovtneś synest russifikacijant́ vievgavtomadont́ tonavtoma tevsěnt́, kirdivient́ Atäń ězemeń tevtnes ěcemadont́, ěrzäń keĺsě kuläń sravtnemapeĺtneń jarmakoń asatyksěń problematnede. Tede baška, Inäzoroś javšize inžeteneń jutkova anglań keĺsě brošürant́ «Erzyan national movement» (Ěrzä raśkeń ajgemaś), ěrzätneń ěrämopingedent́ dy kuĺturadont́, dy tede baška Moskovoń assimiläcijań politikant́ karšo aštemadont́.